Historie obce

Název obce vznikl jako adjektivum k podstatnému jménu jasan, tj. ves, stráň, hora porostlá jasany; patrně podle polohy obce v jasanových lesích. V historických pramenech z 15., 16. a 17. století se vyskytuje různá podoba tohoto jména - Jasena, Jasenna, Gasenna, Jesena, v roce 1872 jsou to tvary Jasena, Jasená, v roce 1924 pak už dnešní podoba - Jasenná.

V obecní pečeti byla radlice, od 19. století pak také kůň. Nový obecní znak a prapor byl pro obec vyrvořen heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů z Kelče v roce 1999.

0 osídlení území dnešní Jasenné v době předhistorické svědčí ojedinělé nálezy z doby bronzové i halštatské i žárové hroby lidu popelnicových polí.

První historická zmínka o obci je z roku 1468. V roce 1548 se zde připomíná fara, jejíž patronát náležel vizovickému klášteru. Zanikla za třicetileté války. V roce 1777 byla zřízena farní expozitura a byli k ní přifařeni farníci z Ubla a Lutoniny, neboť v tomto kraji se velmi rozšířilo protestantství, takže katolíci byli v mnoha obcích v menšině.

V Jasenné se protestantství rozšířilo po roce 1550, také fara se stala luteránskou. Rekatolizaci zde prováděli jezuitští misionáři, vysílaní hlavně z hradišťského kraje, ovšem výsledek jejich činnosti byl nevalný. Ještě před vydáním tolerančního patentu se v roce 1778 veřejně přihlásilo k augsburskému vyznání 139 obyvatel. Po vydání tolerančního patentu se v roce 1781 přihlásila k tomuto vyznání celá obec kromě rodiny fojta Mikuláštíka. Již v roce 1782 byla zřízena v Jasenné evangelická církev. Bohoslužby se konaly zpočátku ve stodole fojta Mikuláštíka, který ji dal k dispozici i přesto, že byl katolík. V roce 1782 byla vystavěna na obecním pozemku dřevěná modlitebna a od roku 1833 byl vybudován nový evangelický kostel.

Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo velmi rozšířeno salašnictví. V katastru obce bývalo až 18 salašů po 100 - 200 ovcích. Na salaši býval bača, který se zabýval přípravou žinčice, a valach s hoňákem, kteří ovce pásli. Bača míval "13 zl. platu a stravu, také příučky a odučky a z ovce 2 kr. ocasného. Ovce se vyháněly až po Juřím a bývaly na salaších až do Šimona a Judy, co vyháňajú baču z búdy".

 
 

 

 
 

Mikuláštíkovo fojtství    více informací...

Jasenské fojtství koupil v roce 1607 Pavel Ubelský od sirotků po Matěji Klimšovi. Od něj jej koupil v roce 1614 Jiřík Tomek. Dalším majitelem po něm se stal Pavel Huňáček, jinak též Pavel Bídů. Roku 1634 ho odkoupil Mikuláš Vykroutil. V roce 1663 získal fojtství od vrchnosti Jiřík Mikuláštík
"aby dobrý a chvalitebný řád na dědině držel, platy pilně vybíral, každého času do důchodův panských protiva kvitancím odváděti nezameškal, na roboty panské pilně dle nejmenšího rozkazu vypravoval, neposlušné, kteří by protiva tomu spurní byli, trestal a žádnému neodpouštěl. Jurovi Mikuláštíkovi puštěno fojtství za 170 zl. bez závdanku, poněvadž fojtství od Jury Vykroutila skrzeva nedobré hospodaření náležitě postaveno se nenacházelo."

Po čase připojila vrchnost fojtství ke svému dvoru, ale v roce 1726 ho Prokop Gervas z Gollen, majitel panství, vrátil Jiříku Mikuláštíkovi "odměnou, že byv u něj hajduchem v nebezpečenství jej pilně opatroval a od smrti utopením zachránil".

Jiřík Mikuláštík býval také slavným portášským hejtmanem.

Budova Mikuláštíkova fojtství je typický karpatský roubený dům s pavlačí na průčelí. V budově je dnes instalována expozice k historii obce a vesnickému životu na Valašsku. Je vystavěná v roce 1748 a je v držení rodu Mikuláštíků dodnes.

 
 

 

 
 

Památky

  • Dřevěná patrová budova Mikuláštíkova fojtství z r. 1748 - typický karpatský roubený dům s pavlačí na průčelí. V budově fojtství je dnes instalována expozice k historii obce a vesnickému životu na Valašsku.
  • V blízkosti Mikuláštíkova fojtství stojí socha Portáše, dílo sochaře Stanislava Mikuláštíka z r. 1941, která připomíná, že počátkem 18. století byl fojt Jiřík Mikuláštík portášským hejtmanem.
  • Farní barokní kostel sv. Maří Magdalény z r. 1672 s věží z r. 1732
  • Empírový kostel evangelický z r. 1833
  • Dům č.p. 51 se seníkem, komorou a stodolou a č.p. 153 s hospodářskými objekty v usedlosti